Záměrem tvůrčí skupiny pod vedením prof. Gaudenze Assenzy bylo nabídnout městu Český Krumlov vizi vzniku vzdělávacího areálu v lokalitě Vyšný. Tvorbu architektonické koncepce vedl akad. arch. Oldřich Hozman.
Hlavní architektonickou vizí Projektu Krumlovia bylo rozvinout uměleckořemeslně propracovanou organickou architekturu s důrazem na detaily. Architektura budov vede k otevřenosti ve vztahu k ostatním lidem i k sobě samému. Jelikož bude vzdělávací městečko poskytovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání dnešním i budoucím generacím, měla by architektura podporovat rozsáhlou škálu učebních/ kreativních procesů a vzdělávacích přístupů.
Věříme, že prostředí a jeho obsah se navzájem ovlivňují (svědkem toho jsou např. university Oxford či Cambridge). Dosáhnout kreativních výsledků v nekreativním prostředí je obtížné. Proto si přejeme vybudovat umělecké a přírodní prostředí, které bude podporovat učení a život jako takový ve všech jeho dimenzích.
Prostředí bude utvářeno architekty, umělci a špičkovými řemeslníky. Každý architektonický prvek vzdělávacího městečka by měl mít svůj smysl, měl by vyprávět příběh. Budovy a parky budou kultivovat estetické vnímání a vzbuzovat zvědavost prostřednictvím přirozených a příjemných tvarů, barev, světel a materiálů. Architektura bude podporovat fyzické i duševní zdraví uživatelů a návštěvníků budov. Budovy budou energeticky úsporné. Kampus bude vystavěn v souladu se standardy udržitelnosti, soběstačnosti a inteligentní specializace (tzv. smart specialisation), které budou v době výstavby aktuální.
Většina budov bude mít jedno nadzemní podlaží; maximum bude ve výjimečných případech tři nadzemní podlaží. Stavby budou mít převážně zatravněné střechy a prosvětlené vnitřní prostory. Postaveny blízko jedna druhé, většinou uspořádané do menších skupin. To umožní vytváření a prožívání vztahů mezi sousedy. V parcích i v budovách budou zákoutí pro možnost relaxace a setkávání se ve skupinách. Různé generace budou žít blízko sebe tak, aby na sebe mohli staří i mladí lidé přirozeně působit a navštěvovat se. Takovéto prostředí podporuje zájem o druhé. V různých částech parku budou výběhy pro menší zvířata.
Čerpáme inspiraci a podněty z mnoha architektonických škol a směrů. Považujeme nicméně za prospěšné, aby byl celkový koncept a jeho ztvárnění srozumitelný, esteticky kompaktní a smysluplný. Tento smysl nalézáme v organické architektuře, prostřednictvím spojení umělecké architektury s ekologickými a hlubšími celostními principy.
Architektura v areálu se bude opírat o organické tvary živé přírody v harmonii s čistými geometrickými tvary, které jsou patrné například v minerálech a krystalech. Tvary budou příjemné, ne uměle konstruované. Budovy i zahrady v celém areálu budou inspirovány živou proměňující se přírodou. Umělecké zpracování staveb a parků bude kultivovat lidské vlastnosti, prohlubovat zájem o prostředí, pozornost a péči o přírodu.
Architektura nepůsobí jen na fyzické tělo, ale na celou lidskou individualitu. Krátce řečeno, architektura podporuje holistický rozvoj lidské bytosti. Architektura proto olivňuje i chování člověka. Umělecké a přírodní prvky v architektuře mohou pomáhat rozvoji zdravých postojů lidí.
Organická architektura podporuje fyzické i psychické zdraví. Když ji člověk vnímá, zažívá postupný vývoj navazujících tvarů. Tvary, které na sebe postupně navazují a postupně se proměnují, vytvářejí ve vnímání pozorovatele smyslově bohaté zážitky. Aktivují se smysly, což má hojivý účinek na tělesné funkce.
Organická architektura se snaži přispět k tomu nejdůležitějšímu, co může Vzdělávací městečko Krumlovia poskytnout – ke zlepšení sociálního a individuálního působení lidí na své prostředí i na sebe navzájem. Lidská psychika bývá pozitivně ovlivněna esteticky harmonizujícim prostředím a stylem. Jsou-li lidé vystaveni takovému prostředí, jejich chování se časem zjemňuje, stávají se vnímavějšími. Proto také budou mít architektura a parky v areálu charakter inspirovaný živou a stále se měnící přírodou.
Gaudenz Assenza a Oldřich Hozman
Studie
Tvorba modelu
Je důležité umožnit, aby se na vzniku návrhu podíleli co největší měrou budoucí uživatelé. Při práci na modelu vyvstanou z procesu souvislosti, které by člověk pouze na papíře nedokázal promyslet…V tomto procesu bylo umožněno aby se zapojili i lidé z laické veřejnosti.
